Cesty.
Kolik cest vede k cíli?
Přeci všechny jsou cílené a vedou k nějakému poznání.
Tvoří se a buduje se s vypětím všech sil bludiště cest, a čím více vy-budovaných cest, tím snadněji se zabloudí nebo lze zajít do slepé z cest.

Odevšad je - nebo může být návratu.
Někdy to chce 'čelem vzad': raz, dva...tři kroky, ale neohlížej se vzad, kam kráčíš, stále se dívej vpřed.
Nebo zvolit 'couvání': na couvání existuje jedna rychlost, plyn přidáváš sám; to jak rychle nebo pomalu couváš je tvá volba, a oba jako extrémy (pomalost nebo rychlost) tě mohou vyhodit v zapomnění.

Učit se cestu prožít jinak, zopakovat si ji zpětně...
To je skvělé, mít stále šanci něco proměňovat, že?
Lze také v tichosti a samotě zpomalit, klidně i postát a prohlédnout sebe a své okolí z jiné, třeba vyšší perspektivy. Vznést se nad povrch třeba jako pták nebo vplout pod povrch jako ryba nebo rak.
A najednou bludiště mizí. Víš.

Lidé rádi podceňují svůj vnitřní svět, tím i nedoceňují vlastní sebe-hodnotu, tak hodnotu druhých - jak činnosti vlastní, tak i druhých; přemýšlí o svém vnitřním světě jako o něčem, čemu se nedá věřit, je smyšlené a proradné - jako "lehká holka".

NášFace: sociální síť

Nesouhlasím s vaším názorem, ale udělám všechno pro to, abyste jej mohl říkat.